Budoucnost lázeňství? Pobyty zkrátí, ale i zintenzivní

Květen pro lázeňská města v Karlovarském kraji znamená symbolický začátek nové sezóny. Právě lázeňství však patří k oblastem, které covid zcela paralyzoval. Když už se v loňském roce mohla situace začít stabilizovat, zasáhly lázeňství dopady ruské agrese na Ukrajině, energetická krize a inflace. Bude letošní sezóna lepší? I o tom bude rozhovor s Karlem Kalivodou, generálním ředitelem Léčebných lázní Mariánské Lázně, které patří pod obchodní značku ENSANA.

Rozhovor si můžete poslechnout také v podcastových aplikacích v kanálu Byznys s komorou.

Jaká podle vašeho názoru bude letošní lázeňská sezóna?

Letošní sezóna dává určitou naději, že by se mohla stát po několika letech opět normální sezónou. Chtěli bychom se vrátit na čísla z roku 2019, který považujeme za rok srovnávací – potom přišla pandemie.

Uplynulé tři roky nebyly pro lázně jednoduché. Covid, ruská agrese na Ukrajině, inflace, energetická krize. Řešíte důsledky těchto problémů doposud?

Snažili jsme se projít složitou situací co nejstabilněji a myslím si, že se nám to podařilo. Udrželi jsme si většinu našich zaměstnanců, zachovali vyrovnané hospodaření, a přestože  jsme během covidových let spadli do účetní ztráty, stále jsme si dokázali vytvořit a udržet rezervy. Situace to byla složitá, ale nyní je tu naděje, že se letošní sezóna začne normalizovat, že hosté začnou jezdit zase v plné míře, a že budeme pracovat tak, jak jsme byli zvyklí, než přišly složité roky.

Byli jste donuceni zvýšit ceny pobytů?

Ano, my se snažíme každý rok o trošku zdražovat. Samozřejmě ale nejsme schopni zdražovat do míry inflace,  to by asi zákazník nebyl schopen akceptovat. Navýšení těch cen pro letošní rok se pohybuje zhruba kolem 10 %. Myslím si, že klienti chápou, že je potřeba cenu lehce upravit směrem nahoru, zejména díky zdražování těch zásadních vstupů. Pokud se k tomu přistupuje rozumně, klient je to schopen akceptovat.

Už jste to téma sám zmínil. V segmentu, ve kterém se pohybujete, hrají velkou roli lidé. Jak rychle se vám podařila personální situace stabilizovat?

Před covidem jsme měli kolem 640 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, poté v tom prvním covidovém roce jsme museli snižovat počet těchto zaměstnanců. Dostali jsme se zhruba ke 450 a nyní jsme na 550 zaměstnancích. Tím, že nyní otevíráme do plného provozu poslední z našich sedmi hotelů, tak si myslím, že se dostaneme brzy zpátky na těch 600 zaměstnanců.

Dalo by se říct, jak dnes vypadá typický návštěvník Mariánských Lázní. Je jiný než ten před čtyřmi lety?

Určitě se zkracuje průměrná doba pobytu. Dříve k nám jezdili klienti, kteří u nás strávili v průměru dva týdny. V roce 2019 byla průměrná doba wellness pobytu okolo 10 nocí. Dnes se pohybujeme na 5,8 nocích, přesně řečeno, což je způsobeno tím, že stále více hostů přijíždí na kratší pobyty a preferují pobyty typu wellness.

Český lázeňský trojúhelník se spolu s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy dostal před dvěma lety na seznam UNESCO. Je to dostatečně dlouhá doba na to, aby se zápis stačil projevit?

Zejména o víkendech zde vidíme mnoho jednodenních návštěvníků a případně těch, kteří přijíždí obdivovat krásy UNESCA a za víkend procestují celý západočeský lázeňský trojúhelník. Ti se primárně zaměřují na pamětihodnosti, chtějí vidět město a jeho krásné budovy, ale lázeňství samotné je už tolik nezajímá. Je to o tom, jak se bude infrastruktura města postupně vylepšovat, abychom zde dokázali tyto hosty zdržet a nabídnout jim kromě prohlídky města i další zajímavý program a případně je i přesvědčit, aby si vyzkoušeli lázeňské procedury a ochutnali minerální prameny.

Mariánské Lázně už roky usilují o status klimatických lázní. Vysvětlíte, co to může pro lázně znamenat?

Jsme na konci třetího roku a už jsme tak prošli celým složitým obdobím příprav, expedičního měření kvality ovzduší a meteorologických pozorování. Nyní je hotový celý spis, který budeme brzy podávat na Ministerstvo zdravotnictví a věříme, že se v letošním roce staneme klimatickými lázněmi. Určitě je to významný příspěvek k dlouhodobé udržitelnosti lázeňství v Mariánských Lázních a zároveň získáme čtvrtý přírodní léčivý zdroj, a to je klima. Je to vlastně monitorovaná kvalita ovzduší, které  má určité parametry. Máme tady tři různé úrovně nadmořské výšky, podhorské klima i horské klima.  Pacient tak v rámci svých vycházek a procedur může využívat různé nadmořské výšky, a to zejména podle aktuální inverzní a meteorologické situace. Může se více pohybovat venku, procházet se v parcích, dýchat čistý vzduch a využívat právě ty tři typy klimatu. Klimatických lázní je v současné době pět a my bychom se měli stát těmi šestými v rámci České republiky. Nedaleko od nás jsou například klimatické Lázně Kynžvart.

Vláda zvažuje, že by vybírala místní poplatek z ubytovací kapacity také od lázeňských pacientů, kteří přijedou takzvaně na křížek. Co si o tom myslíte?

Chápu, že města mají, stejně jako subjekty, které podnikají, rozpočty napjaté. Nicméně si musíme uvědomit, že tito pacienti jsou v převážné části v pracovní neschopnosti a přijíždějí se opravdu léčit. Jedou k nám s určitou indikací a za zlepšením zdravotního stavu. Tato situace je poměrně nebezpečná v tom, že bychom příště mohli začít vybírat poplatky také od domovů důchodců, mohli bychom využívat třeba také pacienty, kteří jsou v léčebně dlouhodobě nemocných. Opravdu si myslím, že bychom měli respektovat to, že pacient je v pracovní neschopnosti, a že se přijel cíleně léčit. Případně je potom možné diskutovat o tom, zda by ten poplatek od pacienta, který přijede na běžný samoplátecký pobyt, neměl být třeba diametrálně nižší, abychom nějakým způsobem opravdu neomezili počet těch pacientů a poskytovanou zdravotní péči.

Na co vlastně slouží finance vybrané v rámci poplatku z ubytovací kapacity?

V současné době jsou samozřejmě zapojeny do městského rozpočtu a město potom s nimi nakládá v rámci různých aktivit. Nicméně není plně garantováno, že 100 procent z toho vybraného poplatku se nám vrátí zase zpět do turismu a lázeňství, zkrátka do té infrastruktury cestovního ruchu. To si myslím, že by se mělo nějakým způsobem ošetřit. Nejedná se totiž o malé částky a jenom v případě Mariánských Lázní se v letošním roce můžeme pohybovat na částce vyšší než 30 milionů korun.

V roce 2020 jste se stal členem představenstva společnosti Ensana. Bylo složité přebírat vedení celé společnosti v době covidu? Byl to nejnáročnější moment vaší kariéry?

Určitě to byl velmi složité. Měl jsem ale výhodu v tom, že jsem v té firmě působil už od roku 2009 a měl jsem na starosti provozně v podstatě tu větší polovinu akciové společnosti.  Nicméně 2. března 2020 jsem nastoupil do funkce a za necelé dva týdny jsme zavírali všechny hotely, takže z 80 000 000 tržeb za měsíc jsme byli téměř na nule. Samozřejmě to byl velmi složitý moment, nicméně ta znalost daného prostředí mi určitě pomohla, abychom situaci dokázali překonat. A také samozřejmě díky týmu, který se dokázal semknout. Zvládli jsme spoustu věcí, a to včetně toho zařídit velmi rychle očkovací centrum. Pomáhali jsme obci s rozšířenou působností testovat spádově všechny občany. Ve chvíli, kdy přišel válečný konflikt, tak jsme zase dokázali ubytovat téměř 500 uprchlíků, a to v podstatě ze dne na den. Do toho jsme průběžně zavírali a otvírali hotely podle pandemických opatřeních. Nejsložitější ale bylo, když jsme museli předstoupit před část zaměstnanců a říct jim, že pro ně nemáme momentálně práci, a že se s nimi musíme nějakým způsobem načas rozloučit, byť za plného finančního vyrovnání. To byl nejsložitější moment mé kariéry, kdy musíte opravdu někomu říct, že už pro něj momentálně nemáte práci.

Představil byste, prosím, více společnost Ensana?

Společnost Ensana je obchodní značka, která sdružuje lázeňské hotely v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a ve Velké Británii. V Mariánských Lázních je pod touto obchodní značkou provozováno sedm hotelů společnosti Léčebné Lázně Mariánské Lázně a.s. V Mariánských Lázních se jedná o třetinu ubytovacích kapacit celého města, je to 920 pokojů a zhruba 1710 lůžek. Tím, že jsou lázeňské hotely napojené na přírodní léčivé zdroje, tak se dá říct, že jsme tím hlavním lázeňským subjektem a hlavním provozovatelem. Je to zcela určitě největší kapacita, kterou na tomto daném místě provozuje jedna firma. Máme od tříhvězdičkového hotelu přes skupinu čtyřhvězdičkových hotelů až po pětihvězdičkové lázně a k tomu ještě provozujeme společenský dům, který je určen pro různé kulturní pořady, na konference a další potřeby lázeňského města. V lázních poskytujeme základní procedury s přírodními léčivými zdroji, tzn. jsou to minerální koupele. S minerálními prameny také můžeme provádět inhalace a pitnou kůru. Druhým přírodním léčivým zdrojem je suchý přírodní kysličník uhličitý, který využíváme ve formě plynových injekcí a tzv. suchých plynových obálek nebo zábalů. Třetím přírodním léčivým zdrojem je slatina, kterou využíváme na obklady a zábaly. Doufáme, že dalším, tedy čtvrtým, bude právě to klima, které nám do Mariánských Lázní přinese nové indikace, a to jednak k rozšíření skupin dýchacích cest onemocnění a také samozřejmě jsou i různé psychické poruchy, syndromy vyhoření a další diagnózy.

Chystá společnost Ensana v letošním roce nějaké zásadní rekonstrukce, opravy hotelů či otevření nových provozů?

Zásadní rekonstrukce bude v lázeňském hotelu Nové Lázně, kde připravujeme kompletní rekonstrukci restaurace, lobby barů a přilehlých prostor. Plánujeme také komplexní rekonstrukci lázeňského hotelu Pacifik, kterou bychom chtěli v ideálním případě začít v průběhu příštího roku. Co se týče lázeňské kolonády, tak letos žádáme o zásadní dotaci, která by měla umožnit kompletní obměnu podlahy v hlavní části kolonády a také bychom chtěli vylepšit náměstí před kolonádou, které také již potřebuje nějaký zásah. Tři roky covidu moc investičním činnostem nenahrávaly a všechny firmy musely nějakým způsobem přibrzdit svoje aktivity. Nyní se začínáme pomalu opět nadechovat, rozjíždět a rozkoukávat se. Samozřejmě bude všechno také záviset na tom, jak budou jezdit hosté, jakých tržeb budeme dosahovat, a jak budou banky posuzovat sektor hospitality / lázeňství jako rizikový nebo případně nerizikový.  V letošním roce pro nás bude zásadní znovuotevření lázeňského hotelu Vltava, který byl vždy zaměřen právě na rehabilitace a na lázeňské pacienty. Tento hotel byl během covidu uzavřen a potom jsme v něm nějakou dobu měli ubytované uprchlíky z válečného konfliktu na Ukrajině. Nyní se ho snažíme z plných sil připravit a od 1. června bychom lázeňský hotel Vltava chtěli uvést do plného provozu a tím zprovoznit kompletní portfolio našich hotelů v Mariánských Lázních.

Má společnost Ensana v plánu také rekonstrukci Kavkazu nebo pavilonu Rudolfova pramene?

Lázeňský hotel Kavkaz, to je náš sen, který už trvá delší dobu. Stavební povolení bylo vydáno už v roce 2013. Došlo i k drobným změnám ve vlastnické struktuře a ta rodina se s tím nějakým způsobem seznamovala. Potom přišel covid, takže pořád se to před námi kutálí, ale dnes už se bavíme opravdu o více než miliardě korun a myslím si, že ty tři roky covidu nás ještě donutí chviličku s touto rekonstrukcí počkat. Nicméně dům je v dobrém statickém stavu, na jednom z těch tří objektů jsme v loňském roce opravili fasádu a v letošním roce plánujeme pokračovat fasádou dalšího objektu a minimálně bychom chtěli ten objekt uvést do takového stavu, aby se stal opět ozdobou Goethova náměstí a nebyl takovým jakoby strašidlem. Samozřejmě průběžně připravujeme další žádosti o dotační tituly na rekonstrukce právě těch pitných pavilonů, mimo jiné toho Rudolfova pramene a Lesního pramene. Určitě si zaslouží po těch třech covidu zase nějakým způsobem finančně injektovat a uvést je do správného provozu.

Přírodní léčivé zdroje, to je často podle laiků něco, co je vám k dispozici a nic vás to nestojí.

To tak samozřejmě určitě není, protože jsme ustanovení jako správci přírodního léčivého zdroje, tak v podstatě provoz veškerých vrtů, akumulačních nádrží, rozvodů, čerpání, provoz pitných pavilonů a všechny další náklady v současné době jdou za naší společností a ani na ně v současné době nemáme žádný příspěvek od města Mariánské Lázně, případně od jiných subjektů. Vzhledem k tomu, že se náklady v poslední době výrazně navýšily, tak bychom byli moc rádi, kdyby město, případně další části samosprávy našly do budoucna nějakou možnost, jak třeba případně z té lázeňské taxi, dnes je to místní poplatek z ubytovací kapacity, opět přispět nějakou částí na rozvoj a obnovu té infrastruktury, protože je to samozřejmě nákladné. Na jednu stranu, ano, máme jakési téměř exkluzivní právo k využívání toho přírodního léčivého zdroje, ale na druhou stranu jej sdílíme s veřejností ve formě těch pitných pavilonů, sdílíme je s některými konkurenčními zařízeními a bylo by určitě fér, abychom do budoucna našli nějaký vyrovnaný model, jak právě ta samospráva, zejména z toho poplatku, by mohla zpět část nám realokovat na obnovu těch přírodních léčivých zdrojů infrastruktury.

Narodil jste se v Ostrově nad Ohří, ale prakticky celý život žijete v Mariánských Lázních. Jaký je váš vztah k regionu a k městu?

K kromě sedmi let pauzy, kdy jsem pracoval v Praze, tak stále žiji a pracuji převážně v Mariánských Lázních. Ostrov nad Ohří je mi blízký jako místo mého narození a opravdu se mi líbí, jak se Ostrov nad Ohří za poslední roky dal dohromady. Mariánské Lázně jsou ale moje srdcová záležitost a myslím si, že je to z hlediska toho, že tady pracuji, moje děti tady chodí do školy… Cítím určitý patriotismus vůči Mariánským lázním a myslím si, že jako největší lázeňská společnost ve městě můžeme, musíme a především chceme spolupracovat s městem Mariánské Lázně na tom, aby město vzkvétalo. Je to velký závazek, protože když tady člověk bydlí, tak to určitě vnímá úplně jinak, než jako jednu z pracovních pozic v životopise. Já to mám jako celoživotní poslání. Doufám tak, že se mi bude dařit, a že s městem najdeme společnou řeč a vymyslíme spoustu pozitivních věcí a podaří se nám město stále vylepšovat.

A lákal vás vždy cestovní ruch? Nebo jste měl jako malý vysněné povolání z úplně jiného oboru?

Těch vysněných povolání bylo více, ale tím, že rodiče chtěli, abych zůstal v Mariánských Lázních, tak hotelová škola byla jasnou volbou. Samozřejmě jsem ale netušil, kam až mě to v kariéře zanese. Začal jsem jako kuchař / číšník, potom jsem studoval střední hotelovou školu, pracoval v Praze nějaký čas, studoval vysokou hotelovou školu a pořád jsem se posunoval od těch nižších pozic až na ty vyšší pozice. Propracoval jsem se až na pozici generálního ředitele. Samozřejmě je to výhoda v tom, že vím, o čem ta práce je, a že jsem si všechny ty profese vyzkoušel a dokážu posoudit, co je reálné, a co reálné není. Ta cesta byla dlouhá, ale určitě zajímavá.

Co v praxi znamená být generálním ředitelem takové společnosti, jako je Ensana? Jak vypadá váš běžný den?

Běžný pracovní den se týká zejména té ekonomické části, kdy je potřeba sledovat tržby a výsledky práce v lázeňství a v hotelnictví. Je to práce o lidech a o komunikaci s řediteli jednotlivých hotelů. Musím sledovat všeobecnou situaci v lázeňství v České republice i konkrétně ve městě Mariánské Lázně na základě zájmů naší společnosti a dlouhodobě udržet lázeńský produkt v Mariánských Lázních. Je to také o reflexi přemýšlení a zpětné vazbě, kterou je potřeba poskytovat v podstatě průběžně.

A jak odpočíváte? Co děláte rád ve volném čase?

Tím, že se setkávám hodně s lidmi, tak můj odpočinek je právě spíše bez lidí. To znamená, že se snažím jezdit na kole a chodit do přírody. Být mimo davy, protože davy lidí jsou součástí mého povolání. Také nejezdím na dovolenou do hotelů, raději jedu na chalupu, pod stan nebo i pod širák.

Jaká místa patří k vaším nejoblíbenějším? A nemusí to být jen v Karlovarském kraji.

Hodně rád cestuji po České republice. Samozřejmě jsem se v rámci své profese podíval i na různá místa po světě, od Saúdské Arábie až po Spojené státy americké. Česká republika a Karlovarský kraj jsou ale srdcová záležitost a také Krušné hory, kde jsem se narodil. Obecně mám raději hory než nížiny.

Jaká je podle vašeho názoru budoucnost lázeňství? Dá se odhadnout, co bude třeba za 10 let jinak? Pokud by se samozřejmě nestalo nic mimořádného.

Pokud bych to stáhl na město Mariánské Lázně, tak tady určitě můžeme očekávat určitou diverzifikaci ve smyslu toho, že ty větší subjekty pravděpodobně budou dále provozovat lázeňský produkt a budou schopné ho udržet. Ty menší hotýlky se budou spíše koncentrovat na návštěvníky typu wellness, anebo právě na ty návštěvníky, kteří přijeli za krásami UNESCA. Přírodní léčivé zdroje nadále budou hrát prim, ale pobyty se budou celkově, zvláště ty lázeňské, určitě zkracovat a budou intenzivnější. Do budoucna budeme konfrontováni s technologiemi a diagnostickými přístroji a klient bude chtít za kratší dobu docílit stejného výsledku. Maximální doba pobytu se bude pohybovat okolo týdne, maximálně 10 dnů a bude to opravdu výrazně intenzivnější. Určitě velká budoucnost je v rehabilitacích, protože populace stárne, Například po výměně různých kloubů, operace bez řádné rehabilitace v podstatě nemá smysl a ten pacient není schopen se vrátit do nějakého plnohodnotného života. Budoucnost je tak v rehabilitaci, v technologiích a myslím si, že i  v telemedicíně. Pokud u nás pacient stráví například jeden týden intenzivně, tak určitě bude chtít být do budoucna v kontaktu. A třeba ta telemedicína může být právě vhodnou kombinací, jak suplovat tu další péči lázeňskou, která může být poskytována v podstatě i na dálku. Nicméně přírodní léčivé zdroje nepřestěhujeme. To znamená, že věříme, že pacienti budou nadále jezdit do Mariánských Lázní, aby mohli využívat právě ty přírodní léčivé zdroje.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Jakožto generálního ředitele společnosti Ensana.

Chtěli bychom samozřejmě dál pokračovat v rozvoji. Máme tady spoustu objektů, které ještě potřebují nějaký zásah či rekonstrukci. Chtěli bychom ideálně otevřít lázeňský dům Kavkaz a podívat se i na další objekty, které ještě můžeme případně uvést do provozu. Ještě jich tady několik máme a určitě bychom chtěli se i nadále samozřejmě rozvíjet a navýšit ideálně tu ubytovací kapacitu na více než 2000 lůžek.