HK ČR: Aktuální sdělení k energetické situaci (21.10.2022)

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY

Mnozí se na nás v posledních dnech obrací s dotazem, zda spadají pod definici malého a středního podniku. Definice malých a středních podniků je uvedena v čl. 2 Doporučení Evropské komise 2003/361/ES. Na základě této definice je malým nebo středním podnikem takový podnik, který splňuje následující podmínky současně: 1) zaměstnává méně než 250 osob a 2) roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Zjednodušeně řečeno lze být střední podnik, pokud zaměstnává méně než 250 osob a má roční obrat menší než 50 milionů EUR nebo když zaměstnává méně než 250 osob a přitom bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Vždy ovšem platí, že nesmí být součástí holdingu.

Řadu dotazů dostáváme také na parametry zastropování energií pro podnikatele. Co se týče zastropování cen elektřiny, vztahuje se na odběratele připojené na hladině nízkého napětí a malé a střední podnikatele připojené na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí v rozsahu 80% nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny. Zastropování cen plynu pak dopadá na maloodběratele (do 630 MWh) a odběratele, kteří spadají do kategorie středních odběratelů (do 4200 MWh) za podmínek uvedených v § 4 odst. 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu. Podmínkou pro zastropování je zde také fakt, že odběratel nevyrábí elektřinu z plynu. Pro úplnost připomenu, že zastropované ceny pro rok 2023 by se měly začít projevovat už během listopadu v zálohách odběratelů, protože dodavatelé, i když se cenový strop týká cen od 1. ledna 2023, mají povinnost do 30 dnů po vyhlášení nařízení vlády upravit výši zálohy a zaslat zákazníkům upravený rozpis záloh. Zastropování začne platit automaticky, a firmy tedy nemusí administrovat žádné žádosti (jedinými úkony jsou případná čestná prohlášení zákazníků dle podmínek stanovených v nařízení).

Abychom členům pomohli se co nejlépe zorientovat v přijatých nařízeních vlády a souvisejících opatřeních na podporu podnikatelů a živnostníků, plánujeme uspořádat v polovině listopadu online seminář. Pozvánku rozešleme s předstihem.

DALŠÍ POMOC A KROKY

V současné době je pak pro velkoodběratele, kteří nedosáhnou na zastropování cen, určen Program podpory pro firmy na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu. Jeho pracovní – a patrně již překonané – znění lze pro hrubou orientaci nalézt na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE. Výzva k podávání žádostí z tohoto programu se finalizuje s nemalým přímým zapojením Hospodářské komory a měla by být zveřejněna 1. listopadu 2022. Trváme na tom, aby byla učiněna všechna administrativní a organizační opatření, která povedou k co nejrychlejší distribuci prostředků k podnikatelům.

I díky našemu soustavnému požadavku na férovou pomoc co nejširšímu okruhu podnikatelů postižených vysokými cenami energie, vláda ve středu rozhodla, že  konečné znění výzvy výše zmíněného Programu bude adresováno všem podnikatelům ze všech oborů s výjimkou těch, které budou podléhat nově připravované dani z neočekávaných zisků (sektor výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů a dále bankovní sektor), a také kromě úzkého výčtu některých dalších oblastí (ministr financí hovoří o loterním průmyslu). Vláda rovněž operativně připravuje novelu nedávno přijatého nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu, která by mohla mimo jiné v omezené míře rozšířit i okruh odběratelů, na něž se budou stropy vztahovat.

Souběžně s přípravou národních kroků, které jsou v moci naší vlády, ministr průmyslu a obchodu přislíbil, že bude na úrovni Rady EU razantně usilovat o evropskou dohodu na zastropování cen energií pro všechny firmy, tedy nejenom pro malé a střední podniky. Plošné zastropování cen by v takovém případě v příštím roce zcela nahradilo zmíněný dotační Program. K pokrytí zvýšených rozpočtových výdajů na rozšířený dotační program, popř. na plošné zastropování cen energií (dohodne-li se Evropa), chce vláda použít nejenom zmíněnou daň z neočekávaných zisků, ale hodlá zavést i odvody z výnosů výrobců energií, přičemž předpokládá, že se v důsledku odvodů automaticky sníží výrobcům energií základ daně z neočekávaných zisků, která by se tak stala jen doplňkovým zdrojem státního rozpočtu.

Kromě spolupráce na konkrétní podobě pomoci pro velkoodběratele a podpory záměru vlády zavést unijní mechanismus plošných cenových stropů, aby nedocházelo k dysbalanci v konkurenceschopnosti firem napříč celou EU, i nadále tlačíme vládu k přípravě souboru opatření s dlouhodobým systémovým řešením příčin i důsledků energetické krize na evropské a národní úrovni s pozitivním perspektivním dopadem na energetický trh i finanční zdraví firem. Součástí našeho tlaku je požadavek, aby vláda zanalyzovala všechna další opatření, která by pomohla řešit energetickou krizi v podnikatelském sektoru, a to včetně případné aktivace kurzarbeitu. Bez ohledu na úsilí o zavedení nového plošného zastropování cen na úrovni celé EU nesmí vláda polevovat při vyjednávání podmínek a úprav z pohledu navýšení limitů a rozšíření možné podpory podle již existujícího dočasného krizového rámce Evropské komise pro rok 2023. Přijímaná opatření požadujeme jasně, průhledně a srozumitelně komunikovat vůči podnikatelské sféře.

Je zjevné, že přístup k řešení energetické krize se vyvíjí velmi dynamicky. Rád bych vás proto vybídl k průběžnému sledování webových stránek HK ČR, kde naleznete všechny informace týkající se energetické situace Vysoké ceny energií – Hospodářská komora ČR.

Pokud byste měli jakékoli další dotazy, podněty nebo připomínky, neváhejte je směřovat do naší webové Poradny pro podnikatele HK ČR.