Hospodářská komora navrhuje od roku 2022 navázat zvyšování minimální mzdy na medián mezd

Zaměstnavatelé by se mohli dočkat nových pravidel pro předvídatelný růst minimální mzdy. Hospodářská komora navrhla od roku 2022 zrušit osm úrovní minimální mzdy označovaných jako zaručené a zachovat jen jednu. Její výše by se odvíjela od mediánu mezd. Vláda by ji zároveň nemohla svévolně měnit.

„Navrhujeme předvídatelné řešení pro stanovení výše minimální mzdy za nekvalifikovanou práci. Na rozdíl od dosavadní praxe, kdy několik let se minimální mzda nezvyšovala vůbec, a v dalších letech tak byli zaměstnavatelé pod tlakem skokového navýšení, a kdy ji vláda oznamovala na poslední chvíli,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Například vloni vláda vydala nařízení o zvýšení minimální mzdy až 9. prosince.

Nový indexační mechanismus podnikatelům umožní včas a přesněji vytvářet roční i střednědobé finanční rozpočty firmy. Mzdové náklady přitom tvoří podstatnou část celkových nákladů podnikatelů, proto vedle parametrů jako celkový vývoj ekonomiky včetně prognózy zaměstnanosti, výhled cen a kurzu koruny je pro sestavení finančního rozpočtu firmy důležitá i výše minimální mzdy i zaručených mezd. A to zejména pro firmy působící v oblasti služeb, kde většinu nákladů tvoří pracovní síla. Příkladem jsou ostraha objektů, úklidové služby, údržba zeleně, svoz a třídění odpadů.

Hospodářská komora chce minimální mzdu na rozdíl od ministerstva práce navázat na tzv. medián mezd. „MPSV si klade ve světě originální cíl – vázat minimální mzdu přímo na průměrnou. Nesouhlasíme, aby minimální mzda činila 0,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy za předminulý kalendářní rok. I když návrh MPSV počítá s automaticky indexovanou minimální mzdou až od roku 2022, lze předpokládat, že i při „manuální“ indexaci pro příští rok bude vláda vycházet z navrhovaných proporcí. Podle takového výpočtu by minimální mzda pro rok 2021 měla být 17 100 Kč, což je proti současným 14 600 Kč nárůst o více než 17 %. Zvláště v situaci pandemie COVID-19 a prokazatelného poklesu ekonomiky, respektive nutné podpory restartu českých podniků, by minimálně v roce 2021 byl takový krok krajně nezodpovědný,“ dodal Vladimír Dlouhý.

Podle Hospodářské komory je model indexace minimální mzdy navržený ministerstvem rigidní a nezohledňuje další aspekty, jako třeba primární orientaci minimální mzdy na nízkovýdělkové zaměstnance, zmenšování výdělkové nerovnosti nebo regionální úroveň mezd. Na průměrnou mzdu přitom také většina zaměstnanců nedosáhne. Hospodářská komora také prosazuje indexaci založenou na aktuálních predikcích Ministerstva financí používaných při každoročním sestavování státního rozpočtu, nikoliv pouze na zpětném pohledu tak, jak navrhuje MPSV.

„Medián lépe vypovídá o skutečné úrovni mezd v zemi. Je výsledkem standardního statistického šetření, harmonizovaného s ostatními výdělkovými šetřeními ČSÚ. Používá se sice v lichých čtvrtletích, na věrohodnosti mu to ale nic neubírá. Úlohu mediánu při cílení minimální mzdy přitom také zdůrazňuje i Evropská unie,“ podotýká ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič s tím, že současný poměr minimální mzdy vůči mediánu je přiměřený.

Hospodářská komora zároveň připomíná, že se ministryně práce a sociálních věcí už před dvěma lety snažila neúspěšně zavést mechanismus, podle něhož by se stanovila úroveň minimální mzdy od 1. ledna následujícího roku ve výši hrubé průměrné mzdy předchozího roku a koeficientu 0,44. Koeficient 0,44 tehdy MPSV zvolilo, aby podíl minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce činil cca 40 %. „Otázkou tedy je, zda je to jen obava z větší inflace, co stojí za změnou názoru paní ministryně, protože nyní navržený koeficient 0,5 velmi připomíná odborářský požadavek, aby minimální mzda směřovala k polovině průměrné mzdy,“ poznamenal prezident Hospodářské komory.

Hospodářská komora v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu zákona (pozn. návrh MPSV – návrh zákona č. 236/1995 Sb., o platu, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – naleznete zde) také znovu navrhuje zrušit osm stupňů minimální mzdy, označované jako zaručené mzdy, a ponechat jen jednu minimální mzdu jako nejnižší ze zaručených mezd.

V diskusi s podnikateli, kterou uspořádala Hospodářská komora v pražském Florentinu na konci letošního července, ministryně financí Alena Schillerová osm stupňů minimální mzdy označila za evropský unikát. Uvedla, že zrušení zaručených mezd bude podporovat.