Jak by měla vypadat efektivní pomoc podnikatelům?
Zatímco firmy s více než 250 zaměstnanci budou potřebovat hlavně prodloužit a rozšířit program Antivirus, problémy malých a středních podniků by výrazně zmírnilo, pokud by jim vláda dočasně zrušila placení povinných plateb pojistného podobně jako u OSVČ, placení daní a kompenzovala jim prokazatelně vzniklé škody. Vyplývá to z nové analýzy Hospodářské komory na základě šetření mezi 800 podniky všech velikostí a oborů.
„Aby byla pomoc státu kvůli vládou zavedeným opatřením proti šíření koronaviru skutečně efektivní, měla by se přizpůsobit reálným potřebám podnikatelů. Vzhledem k tomu, že současná situace znamená pro firmy větší nároky na likviditu, mohlo by se zdát, že podnikatelé budou upřednostňovat výhodné úvěry COVID, jaké byly nabízeny ČMZRB ve spolupráci s komerčními bankami. Představa firem o formě pomoci státu se ale od této obecné domněnky výrazně liší,“ poukazuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na výsledky nejnovější analýzy.
Podnikatelům by nejvíce pomohlo, kdyby vláda dočasně zrušila placení pojistných odvodů nebo daní. To by pomohlo dvěma třetinám všech podniků ustát současnou krizi. Podnikatelé přitom už dříve uvedli, že vládou navržené pouhé posunutí plateb na podzim, navíc i nadále penalizované úrokem, je jen odkládáním problému. V dopise adresovaném premiéru, ministryni práce a předsedům poslaneckých klubů to sdělila Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Komora daňových poradců před dvěma dny.
Ze šetření mezi podniky a analýzy také vyplynulo, že více než třetině podniků by zároveň vedle zrušení plateb pojistného pomohlo, kdyby se stát přihlásil ke kompenzaci škod, které jim vláda způsobila v souvislosti s preventivními opatřeními proti šíření koronaviru.
„Drtivé většině podnikatelů nejde o náhradu ušlého zisku, ale o alespoň částečnou náhradu škody, kterou jim způsobila vládou zavedená preventivní opatření. Stát jim nařídil zavřít, přišli tedy o svůj příjem. Ale nadále měli výdaje, měli povinnost zaměstnancům vyplácet mzdy, státu odvádět odvody a jiné zálohy daní, hradit nájemné, splácet úvěry, v některých případech museli vyhodit nakoupený materiál, například restaurace vyhodily do popelnice nakoupené suroviny. Škodu přitom neměly jen ty podniky, které musely okamžitě zavřít. Ale ne všechny mají dnes nárok na nějakou podporu. Třeba neměly zaměstnance na překážkách, ale přišly o svůj odbyt,“ poznamenal Dlouhý.
Podle odhadů Hospodářské komory můžou podnikatelé podat desítky až stovky tisíc žalob. Kdyby vláda dala na stůl férovou nabídku k jednání s podnikateli – např. dohodu, že pokud jim bude uhrazena alespoň půlka nákladů prokazatelně vzniklých během krize, dojde k mimosoudnímu vyrovnání, a nebudou mít další nároky, každý podnikatel by si pak dal na misku vah, zda vůbec chce podstoupit vleklý a co do výsledku nejistý soudní spor, anebo raději se spokojí s půlkou náhrady škody.
Po náhradě škod volají hlavně nejpostiženější odvětví – restaurační služby a cestovní ruch (65 %, resp. 63 % firem upřednostňuje tuto formu podpory).
Z analýzy Hospodářské komory dále vyplynulo, že firmy s více než 250 zaměstnanci volají především po prodloužení programu Antivirus. Tuto formu podpory potřebuje polovina respondentů mezi velkými firmami.
Velké firmy také intenzivněji upřednostňují rozšíření programu Antivirus o další režimy, např. pro firmy, které musí udržovat trvalý provoz, i když je pro ně ztrátový. Další režim programu Antivirus by mohl pomoct třetině firem ze zpracovatelského průmyslu. Pokračování nějaké formy programu Antivirus by uvítaly i tři pětiny všech firem z cestovního ruchu.
Šetření Hospodářské komory mezi podniky také ukázalo, že pětina podniků by uvítala především snížení administrativní zátěže, častěji se přitom jedná o právnické osoby a subjekty působící v oboru stavebnictví. Výhodné úvěry preferuje před ostatními formami pomoci jen 16 % firem, a to především ve stavebnictví a v cestovním ruchu.
Pomoc v podobě grantů preferuje zcela okrajový počet podnikatelů.
Do šetření se zapojilo 796 členů Hospodářské komory všech velikostí a působících ve všech hlavních odvětvích a regionech ČR.