Podnikatelé vyznamenají strážce tajemství plzeňského ležáku a další osobnosti

14.11.2019

Zatímco jeden je pokračovatelem tradice v rodině plzeňských sládků, druhý začínal v armádě jako nadzvukový pilot a dnes hrdě vede tradiční tuzemskou značku. Třetí je průkopníkem v nanotechnologiích, který jako první na světě vyvinul technologii umožňující průmyslovou výrobu nanovlákenné textilie. Všichni reprezentují Českou republiku jako vyspělou zemi s tradičně mimořádnými řemeslnými dovednostmi. Plzeňský sládek Václav Berka, prezident uherskobrodské České zbrojovky Lubomír Kovařík i vědec Oldřich Jirsák, jehož úspěch je spojován s Technickou univerzitou v Liberci, se zítra stanou novými laureáty Řádu Vavřínu.

Nejvyšší vyznamenání podnikatelské veřejnosti udělované Hospodářskou komorou České republiky a odkazující na vavřínový list jako starověký symbol úspěchu a vítězství během galavečera Hospodářské komory a COT Media převezme za účasti pěti set představitelů českých podniků, politické reprezentace a osobností veřejného života zítra od 20 hodin v pražském Žofíně celkem 15 osobností. Akce se ponese v duchu oslav 30 let svobody a svobodného podnikání.

Řádem Vavřínu podnikatelé jednou ročně vyjadřují uznání a respekt významným osobnostem a podnikatelským subjektům za jejich práci. Je udělován podnikatelskou veřejností za manažerské úspěchy, celoživotní dílo, společenský dopad i mezinárodní přesah. Laureáty mohou být i osobnosti, které hrdě reprezentují a významně podporují zemi, či osobnosti, jež vytváří nadčasové hodnoty.

Mezi držitele tohoto ocenění patří např. podnikatel Karel Komárek, chirurg Bohdan Pomahač, herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Jiří Bartoška, bývalá reprezentantka ve sportovní gymnastice Věra Čáslavská, šestinásobný vítěz automobilových závodů Rallye Dakar Karel Loprais, vědec Vladimír Mařík nebo zpěvák Karel Gott.

Návrhy laureátů předložil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na základě podnětů podnikatelské veřejnosti, které získal během posledního roku. Podporu jim vyjádřil sedmičlenný výbor pro udělování Řádu Vavřínu, který letos tvořili ředitel Národního divadla Jan Burian, sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor, ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl, statutární ředitel JUTA a.s Jiří Hlavatý, jednatelka společnosti TRUSTAV s.r.o. Jana Nováková, ředitel Vápenky Vitoul Ladislav Vitoul a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Václav Berka je představitelem již třetí generace tradiční rodiny plzeňských sládků. Pivu a především tradičnímu českému ležáku zasvětil svůj život. Je jedním z mála lidí, který zná a střeží tajemství plzeňského ležáku Pilsner Urquell, které si sládkové předávají z jednoho na druhého. V České republice i po celém světě učí výčepní správnému čepování piva a péči o pivo tak, aby se k milovníkům tohoto zlatého moku dostalo v té nejlepší kvalitě, dobře ošetřené a správně načepované. Chce, aby se z výčepních staly osobnosti, jako tomu bylo kdysi, a aby byli hrdí na svou práci. Václav Berka významně pomáhá budovat a rozvíjet českou pivní kulturu nejen doma, ale i v zahraničí. I díky němu se Pilsner Urquell stal jedním ze symbolů České republiky.

Lubomír Kovařík – absolvent Vysoké vojenské letecké školy – začínal v armádě jako nadzvukový pilot. V armádním dopravním letectvu dosáhl hodnosti nadporučíka. Svoji civilní kariéru odstartoval v roce 1995 jako manažer společnosti Aulis. Po roce nastoupil jako výrobní ředitel do Škody Praha, kde se vypracoval až na pozici generálního ředitele. Později působil ve společnostech Eltodo EG a Mavel. V roce 2006 přišel do vedení uherskobrodské České zbrojovky. Pod jeho taktovkou firma kompletně obměnila výrobkové portfolio a vrátila se tak na trh ozbrojených složek, díky čemuž momentálně patří k pěti největším firmám vyrábějícím ruční palné zbraně na světě. Dnes je Česká zbrojovka součástí širšího holdingu Česká zbrojovka Partners SE, kde Lubomír Kovařík působí jako prezident a předseda představenstva.

Oldřich Jirsák v roce 1979 nastoupil jako vědecký pracovník na Vysokou školu strojní a textilní v Liberci a později – již na Technické univerzitě v Liberci – se stal vedoucím katedry netkaných textilií. V letech 2003–2008 působil jako prorektor TUL pro zahraniční styky, vědu a výzkum. Je autorem více než padesáti patentů v oborech vlákna a netkané textilie, podle kterých byly instalovány výrobní linky v USA, Velké Británii, Austrálii, Malajsii, Venezuele a Číně. V letech 2002–2004 pracovní tým katedry netkaných textilií pod jeho vedením vyvinul jako první na světě technologii umožňující průmyslovou výrobu nanovlákenné textilie. Název Nanospider obletěl svět. Dostal se i mezi sto národních unikátů, které reprezentovaly Česko v zahraničí u příležitosti stého výročí vzniku Československa.