Přední čeští exportéři: Nová daň mířená proti americkým společnostem může ohrozit česko-americké vztahy a vzájemný obchod

03.02.2020

Mezi předními exportéry panují obavy z odvety amerického prezidenta Donalda Trumpa po zavedení nové digitální daně, prostřednictvím které chce vláda od letošního července navýšit příjmy do státní kasy. Předseda vlády v debatě se čtyřicítkou exportérů, kterou uspořádala Hospodářská komora v pražském Florentinu, uvedl, že zvažuje úpravu ve sněmovně projednávaného zákona, aby nezkomplikoval vztahy s Američany.

Hospodářská komora již vloni v srpnu ministerstvo financí upozorňovala, že české firmy mají obavy, že by zavedení digitální daně mohlo přispět k eskalaci mezinárodního napětí, nazývaného obchodními válkami. Daň totiž bude vnímána jako regulace namířená především proti velkým zahraničním společnostem, zejména americkým a čínským.

„Česká republika jako malá proexportně orientovaná ekonomika by se podle českých podniků měla zdržet takové iniciativy, která by mohla poškodit česko-americké vztahy,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Poslanci se totiž zabývají vládou předloženým vlastním národním konceptem nové daně mířené na společnosti s ročním globálním obratem nad 750 milionů eur, ačkoliv je v běhu příprava evropské směrnice, podle které budou muset být v blízké budoucnosti příslušné zákony v jednotlivých členských zemích novelizovány, aby s ní byly v souladu.

Předseda vlády exportérům sdělil, že nechce české firmy poškodit, a proto zvažuje úpravu již projednávaného legislativního materiálu, který by daň z vybraných digitálních služeb zavedl. To Hospodářská komora kvituje. „Je si třeba uvědomit, že objem českého exportu do USA představuje zhruba 100 mld. korun. Pokud by se podnikatelům nepodařilo najít alternativní odbytiště jejich produkce, jejich ztráty by mohly vést k výpadku daňových příjmů státního rozpočtu několikanásobně převyšujícímu očekávaný výnos daně z digitálních služeb. Proto by vláda měla promyslet, zda se jí nová daň vůbec vyplatí,“ dodal šéf Komory, podle něhož ani chystaná evropská směrnice nebude zárukou, že Američané nepodniknou vůči EU odplatu, která negativně dolehne na české podniky a jejich výrobky.

„Opravdové řešení zdanění globálních digitálních firem by se proto mělo hledat na širší mezinárodní úrovni, nejlépe na úrovni organizace OECD, ve které jsou zastoupené i Spojené státy americké,“ dodal Dlouhý.

Andrej Babiš podnikatelům během setkání s exportéry nabídl ale i pomoc při pronikání českých výrobků do dalších zemí nebo na trhy, které Češi opustili.

Podnikatelé totiž na základě svých kontaktů získaných v různých teritoriích uvedli, že zejména v některých afrických a asijských zemích se přítomnost českých firem omezila téměř na nulu. „Přičemž místní firmy i vládní činitelé se ptají, proč jim nedodáváme české traktory, auta a stroje, jako dříve,“ poznamenal jeden z exportérů. K tomu je ale potřeba, aby do země nejprve vstoupila s podnikateli politická reprezentace, bez níž se budou mimoevropské trhy otevírat složitě. Premiér podnikatelům slíbil, že letos uskuteční cestu mimo jiné do Estonska, Jižní Koreje nebo Vietnamu.

V debatě s premiérem zazněly také zkušenosti podnikatelů, které potvrzují, že Čína je pro ně důležité teritorium, čínské firmy ale přestávají s českými firmami spolupracovat na rozjednaných projektech, přičemž důvodem jsou napjatější vztahy s Čínou.