Zaměstnavatelé, kteří mohli poskytnout home office, to učinili

V reakci na požadavek předsedy vlády a ministra zdravotnictví, aby podniky zaměstnancům ve větší míře nařizovaly práci z domova, Hospodářská komora zmapovala, jaké překážky zaměstnavatelům brání v dalším rozšíření tzv. home office. Z jejího šetření mezi 800 podnikateli vyplynulo, že 47 % zaměstnavatelů mělo v listopadu alespoň jednoho pracovníka na home office. Zatímco u velkých firem to bylo 92 %, u mikro firem alespoň jeden zaměstnanec pracoval z domova v necelé třetině podniků. Hlavním důvodem, proč nelze ještě více rozšířit home office, je to, že práci nelze realizovat mimo pracoviště. Druhým nejčastěji uváděným důvodem je to, že zboží a služby nelze zákazníkům dodat bez osobní konzultace s klienty či státními orgány. 

„Ukazuje se, že teorie se od praxe liší, objektivní faktory dalšího možného rozšíření práce z domova převládají. Nejde to změnit ráz na ráz, stejně jako se struktura naší ekonomiky nezmění v průběhu pouhého roku. Změna se může jen urychlit,“ poznamenala hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Největší překážkou pro to, aby více zaměstnanců pracovalo z domova, je fakt, že práce ze své podstaty může být realizována jen a pouze na pracovišti. Tento důvod uvedlo 50 % zaměstnavatelů. Tato bariéra je typická pro restaurační služby, stavební práce nebo přepravu zboží.

Na 17 % zaměstnavatelů uvedlo, že dalšímu rozšíření práce z domova nejvíce brání nutnost komunikace, ať již s klienty, partnery, ostatními zaměstnanci nebo státními orgány. To platí především pro maloobchodní prodej a pro osobní služby.

Dalším nejčastěji uváděným důvodem je, že nezbytné vybavení pro výkon práce, respektive nástroje k práci, se nachází pouze na pracovišti. Jedná se o hlavní bariéru rozšíření práce z domova pro 14 % respondentů, a to především ve zpracovatelském průmyslu.

Jen každá desátá firma uvedla, že všichni její zaměstnanci mohou pracovat z domova. Týká se to především služeb pro podniky a části osobních služeb. I v případě těchto zaměstnavatelů se počítá se střídavou prací z domova a z pracoviště. „To potvrzuje, že trvale vykonávat práci z domova může v této chvíli i díky charakteru práce jen nepatrné množství zaměstnanců,“ dodala Kubelková.

Výrazně menší bylo zastoupení firem, které jako důvod nemožnosti dalšího rozšíření home office uvedly nízkou produktivitu práce z domova, případně fakt, že výkon práce podléhá přísné regulaci. V podstatě nulovou roli v tomto případě hraje kvalifikace, zkušenosti, návyky, zdravotní stav, nízká ochota nebo další dispozice stávajících zaměstnanců, managementu nebo postoj stávajících vlastníků firem. 

Šetření Hospodářské komory probíhalo do 24. listopadu. Celkem se do šetření zapojilo 818 respondentů – členů Hospodářské komory, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů ČR. Do šetření se zapojily mikro, malé, střední, ale i velké podniky. Odpovědi byly přepočítány tak, aby odpovídaly velikostní struktuře členské základny Hospodářské komory (mikro, malé, střední a velké podniky).