S vládním balíčkem podnikatelé většinou souhlasí, vadí jim ale třeba zvýšení daně z příjmů právnických osob

Vláda představila konsolidační balíček, který má za cíl snížit deficit státního rozpočtu o takřka 150 miliard korun. Většina z celkem 58 opatření se úzce dotýká podnikatelů, proto Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) oslovila s dotazníkovým šetřením 240 členských firem. A jaký je výsledek? Podnikatelé vítají, že vláda přichází s konkrétními kroky, řadu z nich však považují za neefektivní a nesystémové. U některých bodů se respondenti shodují, že jde o mírnou nápravu něčeho, co by potřebovalo spíš kvalitní reformu.

„Hospodářská komora ČR je nejvýznamnějším reprezentantem podnikatelské sféry v Česku, a tak v součinnosti s krajskými komorami uspořádala dotazníkové šetření pro podnikatele v regionech. Žádost o vyjádření se jsme v Karlovarském kraji rozeslali 240 členským firmám a aktivně se zapojilo 29 z nich,“ uvádí Lenka Mansfeldová, ředitelka KHK KK. „Respondenti si sami zvolili, na která témata chtějí odpovídat. Výstupy jsme následně zpracovali do podrobného materiálu, kde jsou odpovědi přehledně uvedené formou grafů a nechybí v něm ani komentáře, které mohli zástupci firem a podnikatelé zanechat,“ podotýká Lenka Mansfeldová.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že firmy a podnikatelé z Karlovarského kraje většinu návrhů konsolidačního balíčku podporují. „Většinový nesouhlas jsme zaregistrovali u dvou bodů. Prvním z nich je zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21  %, s čímž nesouhlasí 66 % podnikatelů. Podle komentářů berou tento návrh jako podraz od vlády. Druhým bodem, který firmy odmítají, je zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. To se nelíbí 62 % respondentů,“ říká k průzkumu předseda představenstva KHK KK Tomáš Linda.

V deseti otázkách se názory podnikatelů zcela rozcházely, polovina byla pro a druhá proti. „Šlo například o zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance. Dvaapadesát procent s tímto návrhem nesouhlasí a vidí jako lepší řešení zavedení karenční doby. Podnikatelé a zástupci firem se neshodli také na zvýšení ceny dálniční známky o 800 korun na 2 300 korun na rok. Kritici argumentují špatným stavem silnic a nedostatečnou dálniční sítí. Oproti tomu zastánci opatření považují částku 192 korun měsíčně za dálnici je relevantní,“ poznamenává k výsledkům dotazníkového šetření předseda představenstva KHK KK Tomáš Linda. „Stejné procento souhlasných i nesouhlasných hlasů má také například návrh na posun prahu 23% daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Podle jedné části podnikatelů je to participace, která může pomoct státnímu rozpočtu, podle druhé poloviny tím stát trestá jednu skupinu obyvatel.“

S většinou návrhů respondenti z Karlovarského kraje souhlasí. Například bod, který má přinést největší úsporu, je snížení národních dotačních titulů na většině ministerstev. Úspora má v následujících dvou letech činit 54,4 mld. korun. „S tímto krokem souhlasí 90 % respondentů. Někteří by byli dokonce pro ještě větší omezení dotací. Ne všichni ale věří tomu, že bude toto řešení efektivní,“ doplňuje Lenka Mansfeldová, ředitelka KHK KK. S omezení výjimek na dani z příjmů právnických osob souhlasí 86 % respondentů. Tento návrh omezuje daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 miliony Kč z ceny vozu. I tak ale někteří podnikatelé považují návrh za populistický. Balíček obsahuje také rychlejší návrat spotřební daně z motorové nafty zpět na původní úroveň před invazí Ruska na Ukrajinu. Snížení daně o 1,50 Kč/l na minimum dané evropskou směrnicí bylo v minulém roce dočasně přijato s cílem zmírnit dopady vysokých cen pohonných hmot. S tím ale 45 % dotázaných nesouhlasí, a to třeba proto, že se sníží konkurenceschopnost českých dopravců. Podle kritiků tohoto návrhu je pravděpodobné, že následné zdražení nebude pouze o 1,50 Kč/l.